média

Václav Chaloupek působil v České televizi jako publicista. Novinářská praxe ho nejen ovlivnila, ale pomohla mu vidět denní v kraji a politiku zblízka.
Václav Chaloupek je scénárista a režisér a v seriálu Méďové si zároveň zahrál i roli fotografa Václava.

Narodil se roku 1949 v Plzni. Zde i absolvoval Pedagogickou fakultu, chtěl se věnovat kresbě a malbě zvířat. Pracoval jako výtvarník propagace a jako PR deset let v plzeňské ZOO. V letech 1990-1996 byl redaktorem ČT v Plzni. V té době natočil 1600 reportáží a příspěvků pro zpravodajství a řadu dokumentů. Ze dvou cest do Jižní Afriky připravil třídílný dokument a čtyři desítky krátkých reportáží. Od roku 1996 pracoval v TV AURA Plzeň jako režisér příspěvků o přírodě do dětského vysílání ČT.

V roce 1997 natočil sedmidílný seriál příběhů liščete, které ČT odvysílala jako Večerníčky pod názvem Tuláček. Tento seriál se stal podle hodnocení diváků ČT pořadem, se kterým byli v roce 1997 nejvíce spokojeni. V roce 1998 vznikl pro Večerníček ČT desetidílný seriál Pruhovaní kamarádi – o přátelství dvou malých divočáků a jezevce. Ten se v roce uvedení zařadil v žebříčku divácké obliby hned za hokejové přenosy z Nagana. V následujícím roce natočil Václav Chaloupek, opět pro Večerníček, sedmidílný seriál Kluci ze zámku, který vypráví příběhy bažantích kuřat. Odvysílán byl na velikonoce 2000.

Šestnáctidílný seriál Méďové je zatím čtvrtým seriálem Václava Chaloupka, jehož hlavními hrdiny jsou živá zvířata, tentokrát tři medvíďata. Natáčení probíhalo sběrným způsobem – od března 2000 do září 2000 – na různých místech ČR. Medvíďata pocházejí z chovu na zámku Český Krumlov a protože hrozilo jejich uhynutí, bylo nutné je matce po narození odebrat. Václav Chaloupek se o ně staral od 10. února 2000 do 9. října 2000. Dnes jsou medvíďata umístěná ve výběhu o rozloze 25 arů na Městské hoře v Berouně, v zařízení, které bylo pro ně speciálně MÚ v Berouně připravené.

Všichni členové jeho rodiny mu po celou dobu natáčení obětavě s opatrováním tří medvídků pomáhali, dodnes se jim po Vojtovi, Kubovi a Matějovi stýská a tak za nimi do jejich nového domova v Berouně jezdí co nejčastěji.

Redaktor

Jako redaktor ČST jsem nastoupil 15. Března 1990 do plzeňské redakce. Bylo to období převratných změn, události se překotně hnaly dopředu, obrovské změny. Každý den jsme točili reportáže- stříhání hraničních drátů, podpora OF, volby, kupónová privatizace, odchod sovětských vojsk, restituce, podvody, rozkrádání, manipulace, organizovaný zločin… Moje první reportáž byla o rozpuštění STB a o tom, že důstojníci mají domácí vězení. Pak přišla i vystřízlivění v podobě rozkrádání svazáckého a komunistického majetku, pomluvy, špíny a intriky.
Jako novinář jsem nebyl dobrý a uvědomoval jsem si to. Nedělal jsem zpravodajství, ale snažil jsem se i divákům formovat názory, protože to za komunismu dělali všichni a já byl přesvědčen, že divák to chce a je na to zvyklý. Byl jsem 2 roky nejvysílanějším redaktorem, ale uvědomoval jsem si, že až přijde nová generace novinářů, převálcuje ty původní. V průběhu 6 let jsem natočil asi 1300 reportáží, několik dokumentů a seriálů, ale práce mne přestala naplňovat. Bylo mi 47 a připadalo mi hloupé běhat s mikrofonem za politiky, kterých jsem si dávno přestal vážit a ptát se na jejich postoje a názory.
15. 3. 1996 jsem se s prací redaktora rozloučil.