Šumava

Petice za NP ŠUMAVA

DSC_2007
Mojí velkou láskou je Šumava.
O šumavskou přírodu jsem se začal hlouběji zajímat až na počátku 90.let,kdy jsem jako redaktor ČT natáčel stříhání ostnatých drátů, otevírání zrušeného vojenského újezdu veřejnosti,zakládání národního parku,počátky kůrovcové kalamity i události a polemiky s ní spojené.Později jsen zde natáčel večerníčky a pořady pro děti s medvědy,rysy,vydrami,vlky a dalšími zvířaty.S kamerou i bez ní jsem zde viděl tokat tetřívky,tetřevy i troubit jeleny na zapadlých rašeliništích,znám místa,kde brzy z jara kvetou šafrány,vstavače a další orchideje a k podzimu hořce,lokality často jediné nebo poslední u nás.Chodil jsem Šumavou v každém ročním období,v každém počasí i každou denní dobu a přesto si netroufám tvrdit že ji znám a že jí rozumím.Nechápu chytrolíny,kteří se nad ní proletí vrtulníkem nebo se podívají poprvé v životě na pár kopců z okna auta a hned ví,co je třeba dělat a znají řešení.Myslím, že pokud něco šumavské přírodě neprospívá a ohrožuje ji,je to pohled ekonoma,podnikatele ,developera nebo toho,kdo chce okamžitým rozhodnutím a zásahem řešít situaci.Pokud něco šumavská příroda potřebuje,je to ČAS a snaha hledat řešení, které by vedlo k harmonickému soužití přírody s lidmi kteří zde mají domov nebo sem jezdí hledat klid.

Co se děje na Šumavě? (zpracoval Jan Bláha)
Třicet států světa nás vyzvalo k lepší ochraně unikátní přírody v NP Šumava. Světový kongres IUCN (Mezinárodní unie ochrany přírody), jíž je Česká republika členem, schválil rezoluci, ve které konstatuje, že k tomu, aby péče o šumavský národní park odpovídala mezinárodním kritériím (kategorie II dle klasifikace IUCN), je nezbytné, aby byla rozloha území ponechaného divoké přírodě neprodleně zvětšena na nejméně 30% plochy NP a aby byl stanoven závazný harmonogram pro jeho další rozšiřování na nejméně polovinu rozlohy NP do roku 2030. Více informací zde: http://www.hnutiduha.cz/aktualne/tricet-statu-sveta-vyzyva-k-lepsi-ochrane-narodniho-parku-sumava, originál textu rezoluce zde: https://portals.iucn.org/congress/motion/035#block-views-motion-comments-block. Co na to poslanci při schvalování nových pravidel pro národní parky?

Jakmile napadne první sníh, vyrazí Rysí hlídky na Šumavě (a Vlčí hlídky v Beskydech, na Kokořínsku, v Jeseníkách a Krušných horách) opět do hor chránit zdejší ohrožené velké šelmy. Pro nové zájemce jsou připravené úvodní semináře, na kterých se dozvědí vše potřebné pro monitoring velkých šelem a jejich ochranu. Chcete-li se do hlídek nově zapojit, přihlaste se na školení – více informací zde: http://www.selmy.cz/hlidky/aktualni-uvodni-seminare/
Připomenutí letošních výprav do šumavské divočiny najdete v komentovaném fotoreportu zde: https://www.facebook.com/HnutiDuha/photos/?tab=album&album_id=10154528757232764, nemáte-li facebook, pak ve zkrácené podobě zde: http://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vypravy-za-sumavskou-divocinou-kurovcem-a-poznanim
Senátní Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice vyjel na konci minulého týdne projednat petici za dobrý zákon o NP Šumava přímo na Šumavu. Diskutovalo se hlavně o tom, zda a jak změny v přírodě na Šumavě ovlivňují zásoby vody. Odpůrci ochrany přírody upozorňovali na studii diskutovanou v médiích (viz např. http://www.silvarium.cz/lesnictvi/vzrostly-les-umi-oproti-holinam-a-rozpadlym-porostum-tlumit-odtok-vody), která ukázala, že se v povodí Modravského potoka v důsledku těžby (na části povodí) a působení kůrovce (na jiné části povodí) mírně zvýšily odtoky ve vegetačním období. Zvýšení odtoků ve vegetačním období o cca 5% potvrdila i studie prof. Jakuba Hrušky, který však upozornil, že jde o přechodný jev. Zároveň v obou studiích není určeno, do jaké míry se na zvýšení odtoků ve vegetačním období podílejí vytěžené holiny a do jaké míry plochy kde se proti kůrovci nezasahovalo a většina dospělých stromů uschla. Z poznatků které máme z jiných studií (viz http://hnutiduha.cz/publikace/role-lesniho-hospodareni-pri-zadrzovani-vody-v-ceske-krajine) vyplývá, že odtok z holin (narušení těžkou technikou, destrukce půdní kapacity) by měl být vyšší než z území ponechaného přírodě (kde funguje tlející dřevo).

Profesor Hruška ale ukázal a prokázal, že celkové roční odtoky se nezměnily (což autoři výše zmíněné studie neuvádějí), stejně jako podvojná součtová čára ročních srážek versus ročních odtoků. Nezměnila se dynamika a četnost vysokých, ani nízkých průtoků – tzn. změny přírody v povodí nezapříčinily ani povodňové stavy, ani úbytek vody při suchu. Přehled závěrů hydrologických měření posílám v příloze.

Úplně stejné poznatky prezentoval profesor Jörg Müller z NP Bavorský les. Tam také nově zkoumali jev vysušování krajiny. Porovnávali NP Bavorský les s okolními oblastmi a závěr je jednoznačný – k vysychání dochází všude – i v území ponechaném přírodě, i v okolní krajině, kde se hospodaří. Není pravda, že uschnutí stromů v národním parku mělo na vysušování krajiny vliv.

Závěr je tedy jednoznačný – ačkoliv dílčí ukazatele vodního režimu (např. teplota půdy, odtoky ve vegetační době, transpirace porostů) se mění, vzájemně se vyvažují, a celkový vodní režim není v národním parku ovlivněn více než v okolní krajině.

Druhý příslušný senátní výbor – Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal petici v srpnu. Podepsalo ji už přes 60 000 lidí, požaduje kvalitní ochranu přírody, rozšíření území ponechaného přírodě alespoň na 30% rozlohy parku ihned a na nejméně polovinu do roku 2030, jak to obsahoval předešlý plán péče. Třetím požadavkem petice je omezení další zástavby národního parku.

K petici se pro senátory vyjádřili zástupci tří ministerstev. Zástupce ministerstva životní prostředí uvedl, že návrh novely zákona o ochraně přírody tak jak jej předložila vláda a jak o něm budou poslanci brzy hlasovat, petici naplňuje. Jen nechtějí, aby v zákoně byla závazná procenta rozlohy území ponechaného přírodě.

Zástupce ministerstva zemědělství odmítl jakékoliv rozšiřování území ponechaného přírodě. V rozporu s vědeckými poznatky a daty senátorům tvrdil, že na Šumavě dochází ke zhoršování hydrických funkcí. Naopak podpořil požadavek na omezení další zástavby v národním parku.

Zástupce ministerstva pro místní rozvoj prohlásil požadavky petice za zcela nepřijatelné. Bezzásahovost označil za ideologii a podpořil potřebu dalšího rozvoje obcí. Položil několik otázek: „Co to je ochrana přírodních procesů?“, „Je skutečně příroda moudřejší než člověk? Co to je příroda? Je to nějaká bytost, která myslí?“

Předseda Svazu obcí NP Šumava Antonín Schubert senátory ujistil, že na Šumavě nezažil žádný developerský tlak. Žádní developeři tam prý nejsou. Asi by mu měl někdo připomenout realizované či nerealizované developerské projekty na Borové Ladě, Zhůří, Hraničníku, Srní, Chlumu, Špičáku, v Nové Peci ….

Senátorka Jitka Seitlová (za SZ a KDU-ČSL) navrhla petici podpořit, senátor Martin Tesařík (ČSSD) navrhl také celkem rozumně její projednání přerušit a usnesení přijmout až s návrhem konkrétních pozměňovacích návrhů k novele zákona. Výbor ovšem nakonec přijal usnesení, že se má ustanovit komise složená ze zástupců ministerstva životního prostředí, ministerstva zemědělství, ministerstva pro místní rozvoj, Správy NP Šumava, starostů dotčených obcí, Plzeňského a Jihočeského kraje, Poslanecké sněmovny a Senátu (bez vědců a nevládních organizací). A tá má navrhnout „konečné řešení ochrany přírody a krajiny v NP Šumava včetně vymezení územních limitů obcí nacházejících se v NP Šumava“.

Petici bude projednávat plénum Senátu asi v říjnu.

Pro ty, kdo se v tom ztrácejí, rekapituluje nejpodstatnější informace Raveboy v Novém Prostoru: http://novyprostor.cz/clanky/478/boj-o-sumavu-pokracuje.html
„Celý život jsem se řídil příslovím: cokoliv děláš, dělej promyšleně a mysli na to jaké to bude mít konce“, říká emeritní profesor Josef Fanta, mezinárodně uznávaný vědec, který svůj profesní život věnoval ekologii lesa a krajiny. Ochraňoval Krkonoše (tam zakládal národní park) i Šumavu. Podívejte se na dokument „Divočina Evropana Josefa“ na http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/216562248420024-divocina-evropana-josefa a uvidíte, že „Divočina“ nebyla jenom objektem jeho vědeckého bádání, Josef Fanta si ji prožil na vlastní kůži.

Esej Hany Novákové o divočině, jak se měnil postoj lidí k její ochraně, o nové divočině a k čemu nám divočina vlastně je: http://www.casopis.forumochranyprirody.cz/uploaded/magazine/pdf/5-divocina-jako-kulturni-konstrukt.pdf